Učení dítěte používat nočník, zařízení, které pomáhá dětem přecházet z močení v posteli k samostatnému močení v noci. Also known as noční močení, it is a normal part of development for many children, not a sign of laziness or disobedience. Mnoho rodičů si myslí, že pokud dítě v noci močí do postele, musí být něco špatně. To není pravda. noční pomočování, přirozený jev, kdy dítě v noci neovládá močení, i když je již denně suché je běžné až do pěti let a u některých dětí i déle. Nejde o výběr, ale o vývoj – močový měchýř a nervové spojení mezi močovým měchýřem a mozkem se zatím nevyvinuly dostatečně rychle.
Nejčastější příčinou je hyperaktivní močový měchýř, stav, kdy močový měchýř příliš rychle reaguje na malé množství moče a vyvolává nutkání k močení. To znamená, že i když dítě večer nepije moc, může se stát, že během noci měchýř překročí svou kapacitu. Další důvod může být příliš malá produkce hormonu ADH, který v noci snižuje tvorbu moče. Nebo jednoduše dítě spí příliš hluboko a neslyší signál, že je čas jít na záchod.
Naučit dítě na nočník neznamená trestat, nebo ho vzbuzovat v polovině noci. To jen rozruší spánek a zvyšuje stres – jak u dítěte, tak u rodičů. Místo toho začněte s jednoduchými kroky: dejte dítěti možnost si vybrat vlastní nočník, který má rádo. Umožněte mu, aby si ho přineslo do ložnice. Před spaním ho vede na záchod – ne proto, že byste chtěli, aby se tam něco stalo, ale proto, aby se naučil poslouchat své tělo. Nezapomeňte na pití: omezení tekutin dvě hodiny před spaním pomůže, ale nezakazujte mu pít celý den. Dejte mu vědět, že je v pořádku, když se promočí – že to není vina, že to projde.
Když dítě přestane promočovat, slavte to. Ne velkými dárky, ale tím, že ho pochválíte – "Dnes jsi šel sám na záchod, to je skvělé!". Pokud po šesti letech se promočování nezmenšuje, nebo se najednou objeví po letech suchosti, je čas navštívit lékaře. Někdy se za nočním pomočováním skrývá infekce močových cest, diabetes nebo problém s močovým měchýřem. Ale většinou je to jen otázka času.
V této sbírce najdete přesně to, co potřebujete: jak rozpoznat, zda je to jen vývojové zpoždění, jak fungují močové senzory, co dělat, když se dítě odmítá učit, a proč některé metody, jako je vzbuzování, nefungují. Najdete tu i odpovědi na otázky, které vás trápí: Je to dědičné? Může to ovlivnit sebevědomí? A kdy je opravdu potřeba lékařská pomoc? Všechno to je napsané jasně, bez šumu – jen jako byste si sedli s dětským lékařem a popovídali o tom, co skutečně dělá rozdíl.