Co na angínu místo penicilinu? Alternativy při alergii a odolnosti

Angína je jedna z nejčastějších infekcí u dětí i dospělých. Když vám lékař řekne, že máte bakteriální angínu, často předepíše penicilin. Ale co když na něj máte alergii? Nebo když se bakterie k němu už přizpůsobily a neúčinkují? V takových případech potřebujete jiné řešení - a ne jen náhradu v tabletce. Existuje několik bezpečných a účinných alternativ, které fungují i tam, kde penicilin selhává.

Proč penicilin není vždy odpověď?

Penicilin je desítky let standardem při léčbě streptokokové angíny. Ale podle dat z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR má přibližně 10 % dospělých a 5 % dětí alergii na penicilin nebo jeho deriváty. A to není jen svědění nebo vyrážka - u některých lidí může vést k anafylaktickému šoku. Další problém je odolnost. V posledních letech se v Česku zvyšuje počet případů, kdy bakterie Streptococcus pyogenes přežívají penicilin. Nejde o plnou rezistenci, ale o sníženou citlivost, což znamená, že lék už nezabíjí infekci tak rychle a účinně.

Na klinice v Brně jsem viděla, jak často pacienti přicházejí s opakující se angínou, i když už brali penicilin. Někteří si mysleli, že to stačí, když si lék „vypijí jen pár dní“. To ale nejen nezabere, ale vytváří ideální prostředí pro odolné bakterie. A pak už penicilin nepomůže - ani když ho vezmete správně.

Co lékaři předepisují místo penicilinu?

Když penicilin není možný, lékaři volí jiné antibiotikum z rodiny makrolidů nebo cephalosporinů. Tyto skupiny jsou v praxi nejčastějšími náhradami.

• Azithromycin - běžně předepisovaný makrolid. Dávka je obvykle 500 mg první den, pak 250 mg další dva dny. Výhoda: krátká léčba (jen 3 dny), dobrá vstřebatelnost, méně problémů s trávicím traktem než u penicilinu. Nevýhoda: může způsobit průjem nebo nevolnost, a v některých případech není účinný proti odolným kmenům.
• Clarithromycin - podobný jako azithromycin, ale užívá se dvakrát denně po dobu 7-10 dní. Je často volen u dětí, protože má i sirupovou formu. Zvláště užitečný, pokud je podezření na kombinovanou infekci s Mycoplasma nebo Chlamydia.
• Cefalexin - první generace cephalosporinů. Je bezpečný i pro pacienty s mírnou alergií na penicilin, protože strukturálně není stejný. Dávka: 500 mg dvakrát denně po dobu 10 dní. Je to nejčastější volba, pokud není alergie na cephalosporiny.
• Cefdinir - druhá generace cephalosporinů. Efektivnější proti odolným kmenům, ale dražší. Používá se u dětí i dospělých, když jiné léky selhaly nebo nejsou vhodné.

Nezapomeňte: žádné z těchto antibiotik není „lepší“ než penicilin - jen jiné. Každé má své výhody a rizika. Lékař si vybere podle věku, váhy, alergií, předchozích léčebných zkušeností a lokálního výskytu odolnosti.

Co když nemůžete užívat ani makrolidy ani cephalosporiny?

Tužší případ. Pokud máte alergii i na tyto skupiny, neznamená to, že jste bez možnosti léčby. Existují další volby:

• Linezolid - antibiotikum z novější skupiny oxazolidinonů. Používá se jen u vážných nebo odolných infekcí, protože je velmi drahé a může ovlivňovat krevní obraz. Není první volba, ale záchranná možnost.
• Daptomycin - injekční lék, který se používá v nemocnicích. Pro ambulantní léčbu angíny se nepoužívá.
• Vancomycin - opět jen v nemocnici, obvykle při selhání jiných léků a při těžkém průběhu.

Naštěstí tyto případy jsou vzácné. Většina lidí s alergií na penicilin může bezpečně užívat cefalexin. Pokud si nejste jistí, nechte si udělat test na alergii - není to nic složitého. Kůžní test nebo krevní test může přesně ukázat, na co máte alergii a na co ne.

Je možné léčit angínu bez antibiotik?

Ne. Pokud je angína skutečně bakteriální - a to zjistíte po testu na streptokoky - pak bez antibiotik nevyhnete komplikacím. To neznamená, že byste měli brát léky „jen tak“. Ale pokud vám lékař potvrdil, že jde o streptokokovou infekci, pak antibiotikum je nezbytné.

Proč? Protože nelečená angína může vést k:

• Revmatické horečce - poškození srdce, které může trvat celý život
• Poststreptokokovému glomerulonefritidu - poškození ledvin
• Infekcím v krku, uších nebo nosních dutinách

Nejde tedy o „jen bolest v krku“. Je to infekce, která se může šířit do těla. A antibiotikum, které zabije bakterie v krku, zabraňuje těmto vážným následkům.

Co dělat, když se lék nezdaří?

Je normální, že se po 48 hodinách léčby necítíte lépe. Ale pokud po třech dnech máte stále vysokou teplotu, bolest v krku, nebo se objeví nové příznaky - jako vyrážka, otok krku nebo potíže s dýcháním - musíte okamžitě navštívit lékaře.

Možné příčiny selhání:

• Špatná dodržování léčby (nebráníte lék pravidelně)
• Nesprávná diagnóza (např. virální infekce, která neodpovídá antibiotikům)
• Odolný kmen bakterie
• Neúčinná dávka nebo špatná absorpce

Neřešte to sami. Nezvyšujte dávku, nekombinujte léky a nepoužívejte zbytky antibiotik z minulého případu. To je nebezpečné a může zhoršit situaci.

Co pomůže kromě léků?

Antibiotika zabíjejí bakterie. Ale vaše tělo potřebuje podporu, aby se zotavilo. Tady je co můžete dělat:

• Pijte dost tekutin - voda, nealkoholické nápoje, teplé vývary. Dehydratace zhoršuje bolest v krku.
• Odpočívejte - tělo potřebuje energii na boj s infekcí.
• Polévejte krk - teplé solné polévky nebo čaj s medem a citronem mohou zmírnit bolest.
• Vyhněte se kouření - i pasivní kouření zhoršuje zánět.
• Neužívejte bezpříčinné léky proti bolesti - např. ibuprofen nebo paracetamol můžete brát, ale ne jako náhradu za antibiotikum.

Žádný čaj, med nebo bylinka nezabije streptokoky. Ale správně použité, pomáhají tělu zvládnout infekci spolu s lékem.

Co se děje, když si koupíte antibiotikum bez receptu?

Nežijte v iluzi, že si v lékárně můžete koupit „něco na angínu“. V Česku jsou antibiotika bez receptu zakázaná. A když někdo získá antibiotikum bez předepsání, často to dělá špatně:

• Vybere si špatné léčivo
• Vezme špatnou dávku
• Užívá ho příliš krátce
• Nezjistí, jestli má alergii

Toto vede k neúčinné léčbě, zhoršení infekce a vytváření odolných bakterií - což je globální hrozba. V roce 2024 bylo v Česku zaznamenáno 12 % více případů odolnosti proti makrolidům než v roce 2020. A většina těchto případů souvisela s nekontrolovaným užíváním.

Neexistuje „jednoduché řešení“ pro angínu. Musíte projít lékařem, provést test, a pak užívat přesně to, co vám předepíše. Nejde o „výběr“ - jde o bezpečnost.

Když nemůžete užívat penicilin - co dělat?

Pokud víte, že máte alergii na penicilin, měli byste mít toto všechno připravené:

• Alergologický karetník - měli byste ho mít v peněžence nebo ve telefonu. Uveďte tam přesně, na co máte alergii.
• Seznam bezpečných alternativ - nechte si od lékaře vytvořit seznam, které léky můžete bezpečně užívat.
• Upozornění na lékárně - když si koupíte nějaký lék, řekněte „mám alergii na penicilin“ - i když to není antibiotikum. Některé léky obsahují příměsi.
• Test na alergii - pokud jste alergický jen „podle matky“ nebo „podle příbuzného“, dejte si udělat test. Mnoho lidí si myslí, že mají alergii, když ji nemají.

Angína není jen bolest v krku. Je to infekce, která může mít důsledky na celý organismus. A léčba není jen o tom, co vám lékař dá. Je to o tom, jak to užíváte, jak dodržujete pokyny a jak pečlivě sledujete, co se děje s vaším tělem.